Vzdělání za každou cenu

Dle informací MŠMT ze srpna 2018 se na středních školách v letošním školním roce v denní formě vzdělává cca 395 500 žáků.

Pokud bychom to dále rozdělili, vychází z toho:

- gymnázia: 130 700 žáků (82 500 na víceletých gymnáziích),
- střední vzdělání s maturitou: 178 300 žáků,
- střední vzdělání a střední vzdělání s výučním listem: 86 500 žáků.

Což znamená, že poměr studentů „maturita“ vs. „bez maturity“ je celorepublikově 78,1 % vs. 21,9 %.

A například koncepce rozvoje vzdělávání Karlovarského kraje tíhne k tomu, aby více žáků navštěvovalo obory bez maturity (o tom více v rozhovoru Bohumila Kartouse v DVTV). Je potřeba připomenout, že v roce 2017 byl dle MŠMT poměr studentů „maturita“ vs. „bez maturity“ v tomto kraji 73,8 % vs. 26,2 %.

V posledních dnech se také objevují návrhy, že by povinné vzdělávání mohlo být prodlouženo do 18 let. Respektive ti, kteří předčasně ukončí základní školu, nenastoupí na střední školu nebo ji nedokončí, by dále navštěvovali speciální kurzy učňovského typu. Není překvapující, že se tento koncept primárně týká vyloučených lokalit, tedy Karlovarského a Ústeckého kraje.

Co mi na tom nesedí:

1/ Chybí nám tisíce učitelů, nevím, kdo by takové vzdělávání zajišťoval.
2/ Sektor školství a vzdělávání je stále dlouhodobě podfinancován, tohle by dle ekonoma Jana Kovandy stálo další 4 miliardy.
3/ Budeme na sílu vzdělávat ty, kteří o to nestojí. Ty, kteří již na základní školu chodí s odporem.
4/ Určité procento naší populace je (ve škole) nevzdělatelné.
5/ Uměle je budeme držet ve vzdělávacím systému a budeme doufat, že poté nastoupí do práce a budou ji dělat s radostí.

„Jsem tu snad jediný, komu tohle všechno připadá tak trochu nevkusné?!“