Tak současná mladá generace je tak roztěkaná, že není třeba se bát ve vztahu k ní nějakého znalostního či emočního deficitu. A pokud si tři ženy u limonády sednou a neprohodí mezi sebou ani půl slova, koukajíce jenom do notebooku, tak ty důsledky pro jejich inteligenci si nelze ani domyslet.

Mluvit, mluvit, mluvit, to je to, o co tu běží.

Kdysi jsem dostal fantastickou radu: Vše, co si chceš zapamatovat na věky si napiš vlastní rukou. Podporuješ tím několik mozkových center, informace tím dostane plastický rozměr a z mozku nezmizí. Tím jsem se řídi celý svůj dlouhý život. Dnes už ručně nepíši nic a zjišťuji, že pomocí klávesnice a mluvou, můžeme pracovat jen s krátkodovbou pamětí .

Jak pracovat s informacemi které musíme zachovat pro dlouhodobou paměť musí mladého člověka naučit škola. Ale jak, když s informacemi pracují učitelé 50+ metodami, které mladé neoslovují. Ve škole, kde je většina žen, pro něž jsou nové technologie i postupy získávání širokospektrálních, digitálně zpracovaných informací, zcela neznámou disciplínou, si to neumím představit.

Metody získání a zpracávání informací mají dnešní mladí zcela jiné než mají dříve narození a posuzovat jejich přístup k životu kriteriemi vytvářenými našimi životními zkušenostmi nevede k ničemu.

Mezi genialitou a tupostí jsou nesmírně tenké hranice. Cosi podobnému je u solidarity a vykořisťování. Je otázka, jak se poté na to dívat. Vyrůstá nová generace, je tupá a geniálná zároveň, osobně ji neodsuzuji a vůbec se nedomnívám, že jsme na tom byli lépe.

Patřím do generace, která bez toho, aby uměla svými slovy popsat základní znaky baroka a gotiky, jak chtěl učitel Zelinka, dále přednést i o půlnoci životopis Pavky Korčagyna, jak chtěla ruštinářka Bajerová i citovat dlouhé pasáže z díla Marie Pujmanové a z básní pozdější tvorby S.K. Neumanna, nemohla jít studovat na techniku. Proto se přiznávám, že nerozumím generaci, do které patří šetnáctiletý syn kamaráda, který ventiloval myšlenku efektivního ovládání datových center na internetu, díky čemuž , na pozvání nějaké americké nadace, ji odjel prezentovat kamsi do Kalifornie, načež dostal pozvání do Číny na mezinárodní setkání mladých vědců. A při tom vím, že absolutně netuší co je to baroko, o Čapkovi ví, že někdy v pravěku u nás žil a něco napsal a osobnost Václava Havla je pro něj stejně abstraktní pojem, jako byla pro mne v jeho věku osobnost Aloise Rašína.

Mimochodem: Na jaře nastupuje jako student na Tonghi Universitu v Šanghaji a věřím, že mu tam chybějící znalosti, které jsou do hlav českých studentů vtlačovány pedagogy, kteří nepochopili v čem spočívá vzdělávání pro 21.století, nebudou ve studiu nějak překážet. Musím vzít na vědomí, že pro toho mladíka nebude téma diskuze se mnou, co chtěl sdělit čtenáři Victor Hugo v Bídnících, jako pro mne není téma k diskuzi s ním ovládání datových center, když netuším, co to je. A to je dobře!!!

Myslím, že pokud bude sám chtít, nějaké informace si o baroku najde. Nějaké povědomí o tom, že něco takového existovalo, by samozřejmě měl mít, ale nač si do hlavy cpát informace, které nevyužije? Znalosti o baroku jsou vzhledem k jeho zájmům naprosto bezvýznamné.

Postupem času jsem přišel na to, že stačí v hlavě udržovat jen nezbytně nutné informace. Třídím si myšlenky tak, že co si musím pamatovat, si pamatuju, a zbytek si dohledám. Nemusím vědět a umět všechno, ale musím vědět, kde mám informace hledat a umět s nimi naložit. Tím, že si třídím myšlenky a nepodstatné věci "vyhážu z hlavy", jsem klidnější, méně zapomínám a nejsem tak roztržitý.

Já taky nepotřebuju CV (už vůbec ne vyslovovaný "síví"), protože o můj životopis přestali zaměstnavatelé jevit zájem hned poté, co jsem napsala rok narození.

Přesto s Vaším pesimismem nesouhlasím.

Není to čistý pesimismu, je to jeden z možných scénářů.

To by to dopadlo, kdyby se generace, o které píšete, opravdu rozhodla, že vzdělávat se nepotřebuje. Pár exhibicionistů a kšeftmanů společnost vždycky uživí, ale všechny?

Existuje takový katastrofický scénář. Pár kreativců bude vymýšlet roboty, kteří zastanou veškerou lidskou fyzickou práci a zbytek lidstva bude sedět u počítače, hrát hry a čekat, až jim dron přinese pizzu.

To je NeverEndingStory,kdybyste věděl kolikrát jsem si to o následné generaci říkal....

Souhlas, ale tím, že se vše zrychluje, jsou imho rozdíly mezi generacemi čím čím dál tím větší