Ředitele základních škol nejvíce trápí byrokracie, finance a inkluze

Během října jsme udělali dotazníkové šetření mezi řediteli základních škol. Do průzkumu se zapojilo 450 z nich, tedy 11 procent základních škol v České republice.

Průzkum ukázal, že 79 procent ředitelů není spokojeno se současnou podobou inkluze. Systém jim často připadá nedotažený a vnímají nutnost vychytat nedostatky, jako například příliš složité vykazování.

Je potřeba připomenout, že inkluze odstartovala 1. září 2016. Nárok dětí s handicapem na vzdělávání v běžných školách však zákon zaručuje už od roku 2005. Změna byla mj. v tom, že ve školním roce 2016/2017 bylo do inkluze investováno přes 2 miliardy korun. Většina, konkrétně 1,35 miliardy, putovala na platy asistentů pedagoga.

Další otázka byla zaměřena na vztah rodičů ke škole a učitelům. 85 procent ředitelů se domnívá, že vztah rodičů ke škole a učitelům stagnuje nebo se zhoršuje.

Ohledně existence víceletých gymnázií se ředitelé rozdělili na dva podobně velké tábory. 46 procent by je zrušilo, 41 procent nikoliv. V otevřených odpovědích pak někteří uvedli, že by tato gymnázia přímo nerušili, jen by je vymezili skutečně pro 4 nebo 5 procent žáků, jak bylo původně zamýšleno.

Jeden z dotazů prověřoval vliv jednotných přijímacích zkoušek na střední školy na obsah výuky na základních školách. Nejvíce ředitelů zde zvolilo odpověď nevím, 39 procent označilo jejich vliv jako pozitivní.

Optimističtí byli ředitelé ohledně ochoty svých učitelů na sobě dále pracovat a zavádět do výuky nové metody. Velká většina z nich hodnotí v tomto směru převažující část svého učitelského sboru pozitivně.

Velmi často ředitelé kriticky komentovali byrokratickou a administrativní zátěž, které čelí. Hovořili o velkém množství výkazů, jež musejí vyplňovat. Pro samé papírování nemají čas na práci s učiteli a hodnocení výuky. Stěžovali si na neustálé kontroly ze strany kohokoliv a odkudkoliv. Svoji pozici ve vztahu k nejrůznějším institucím, které jim ztrpčují život, vnímají jako slabou (např. obec, kraj, Česká školní inspekce, OSPOD, policie, BOZP, hasiči, hygiena).

Co se týče financí, jedním z největších problémů je podle ředitelů nemožnost finančně ocenit výborné učitele. Pokud už škola získá finanční prostředky z nějakého projektu, jsou účelově vázány a ředitel je nemůže použít na to, na co konkrétně potřebuje. Rovněž chybí peníze na základní věci jako pomůcky a ICT.

Ředitelé škol měli v rámci průzkumu také možnost uvést tipy na snížení byrokracie ve školství. Zmiňovali například zjednodušení výkaznictví – jedna položka se nyní častokrát uvádí ve více formulářích. Jednotlivé instituce by měly být propojeny elektronicky, aby se jim nemusely neustále posílat ty samé údaje. Další tip byl směrem k MŠMT, aby pro školy centrálně vytvářelo dokumenty jako školní řády, GDPR, platové směrnice, BOZP atd. Nyní si tyto dokumenty připravuje každá škola sama.

Ředitel je samozřejmě velkou měrou manažer. Měl by mít vizi, dobře znát kvalitu výuky, své učitele, jejich potřeby a přednosti a přitom stále zůstat pedagogem. Od toho všeho ho bohužel často odvádí činnosti, které mají v jiných odvětvích na starosti další zaměstnanci. Ti nám ve školách chybí. A bohužel začínají chybět i samotní učitelé.