Hlavní postřeh z Bett Show 2018

Dnes to bude velmi krátké, až by se dalo říci twitteroidní, resp. facebookové. V lednu se v Londýně konal několikadenní veletrh zaměřený na využívání moderních technologií a inovativních forem výuky ve školství a vzdělávání.

Když to zjednoduším, tak celá Evropa, a je jedno, jak mají v konkrétním státě nastaven vzdělávací systém, resp. jak moc je v dané zemi školství pro politickou reprezentaci priorita, řeší úplně stejná témata, jako se už nějakou dobu probírají u nás.

Jak se změní trh práce za dalších 20, 30 let? Jaké dovednosti a kompetence bychom měli žáky a studenty učit? Pohltí nás robotizace a digitalizace? Jak vhodně zapojit moderní technologie do vzdělání? Jak změnit či otevřít kurikulum a kdo by ho měl tvořit? Co testování a hodnocení? Co learning vs. schooling? Propojit (střední) školy s odborníky z praxe? Podporovat soukromé školy? A co pro to vše vlastně můžeme udělat konkrétně?

Teď si říkáte, že je to nakonec v pohodě, že na tom nejsme až tak špatně. Děcka, není tomu tak. Kolegové z jiných zemí sice řeší stejné otázky, ale mentálně jsou zcela jinde. Daleko otevřenější, přístupnější a pozitivnější, víme?